Ano, možná je to tím, že vím, že mě doma nikdo nečeká...
Ale když jsem pak o víkendu třeba v neděli sama doma tak mně to nevadí...Možná je to tím, že vím, že se mi děti brzo vrátí.
Nevím, někdy si tu samotu užívám, jindy mě ničí.
Snažím se být pro všechny v poho, nezatěžovat nikoho svými problémy a být ještě naopak pro každého tou vrbou.
neumím se s pocity moc svěřovat, nemám ráda, když mě někdo bere za chudáčka nebo za člověka, který si nedokáže poradit.
samozřejmě občas se kamarádce svěřím,ale ne úplně všechno.
asi proto, že vím, že si s tím stejně musím se vším poradit sama a nikdo jiný to za mě neudělá.
Ted už jsem v pohodě, dala jsem si kafíčko a je mi dobře.je to supr pocit když ta úzkost je už pryč.
jenže vím, že zítra jak půjdu z práce, bude se to zas opakovat