No, tak pokud se Ti tohle všechno děje, tak se minimálně žádný doktor nemůže divit, že se o tom přijdeš poradit. Takže i kdyby to jako deprese neposoudil (což si nemyslím, mně to přijde jako typický popis), jako žádný trapas to nevidím.

Ale já taky jednou seděla v čekárně u lékaře, kde jsem řekla, že je mi tak zle, že nemůžu stát (málem jsem tam nedošla, i když to bylo jen cca 200 m po chodbách VŠ koleje) a vynutila si přidělení nějaké židle navíc a přednostní přístup (bylo mi fakt hrozně, čekala jsem jen, kdy omdlím), tak mi vrazili teploměr (který jsem na koleji neměla, nebývám nemocná) a já celou dobu trnula hrůzou, co mi řeknou, když budu mít 36,7 nebo 37,1. "Naštěstí" jsem měla 39,8 o moje scénka byla považována za důvodnou, ovšem byla jsem s povzdechnutím lékařky "zase už začínají ty chřipky, musím se dát naočkovat" odeslána zpět na pokoj, že si mám udělat zábal, vzít paralen a jíst hodně vitamínu C