tak základní věci jakože do silnice se neběhá, jídlo se jí u stolu a zuby se musí čistit každý den, děcka vědí a nemusím nijak zvlášť upozorňovat. No a pokud chci něco méně zásadního, třeba aby něco uklidily, tak nad nimi musím stát a dirigovat. Když se válí bunda po zemi, jak tu zaznělo, tak holt donutím dítě, aby ji šlo zvednout (pokud je to pro mě důležité), ale není potřeba ho kvůli tomu bít ani zakazovat večerníček. Když běhá doma nahaté a nechce se obléknout, varuji, že půjde do postele. A když se neoblékne ani po varování, tak ho skutečně do postele odnesu (většinou se pak oblékne bez problémů).
Když nejde včas spát a zdržuje, tak není pohádka na dobrou noc. A může brečet třeba půl hodiny a má stejně smůlu. Další den s ukládáním do postele není problém.
Prostě pokud něco chci, musím být důsledná, jinak to nefunguje.