Povila jsem to třetí - shodou životních peripetií, s jiným otcem a už tak to bylo, co se týče zodpovědnosti za ně a za jejich blaho až, až.
Nejen materiální zabezpečení, ale i to ostatní, takže klobouk dolů před těmi, kdo to zvládají, ale právě to zvládání by si měl umět každý vyhodnotit sám u sebe, neb zplodit pět dětí by uměl kde kdo, ale zabezpečit je po všech stránkách už je horší.

Taky to nekončí roztomilým miminkem, které šatečky podědí po starších, ale končí to až ve chvíli, kdy je potomek schopen fungovat jako samostatná jednotka a dnes to málokdy skončí tou magickou 18tkou.