No, pravdu mám já - chci rozdělit společný majetek, ex mě chce okrást a používá k tomu lživé výpovědi starých rodičů.

Je to hrozné, když člověk řekne "pravdu mám já".. jsem si vědoma jak je to sdělení hrozné, egoistické, jednostranné..

Celé manželství se rozpadlo na jeho depotismu a prosazování jeho pravd, postojů, záměrů - i naprosto nesmyslných.

Tak nyní jednou v životě se tomu míním postavit a doopravdy mi jde o to, aby někdo potvrdil, že je pravda a právo na mé straně. A s tímhle člověkem to jinak než soudně prostě nejde - není normální a nereaguje, jako většina normálních lidí.
Třeba jsem četla, že těmhle lidem naprosto chybí pocit trapnosti - jsou prakticky schopni všeho, protože je nic zevnitř nezabrzdí.. přistihla jsem se, jak se kolikrát za něj stydím a je mi za něj trapně - on nic.. nehne to s ním.. jen peníze peníze.. samozřejmě jeho peníze - jak si ta zrůda vůbec něco může dovolit.. pomyslet, že by to nebylo jenom jeho.. jaká ona má práva?? (ďábelský smích)

Hm.. znám ten vzorec chování a myšlení moc dobře. Už nechci, aby mě děsil. Někdo mu už musí říci - takhle NE, takhle to nebude. Nemáte pravdu a budete se dělit.

Neřeším - jak dělit.. ale pouze skutečnost - je třeba se rozdělit.. Slovo "rozděli" je pro něj sprosté slovo.