Nečetla jsem diskusi, nemám čas, ale tvůj dotaz zasáhl do černého.

Máme dvě babičky, babička Růženka je jak ty píšeš - vymýšlela program pro děti, brala si k sobě i děti dalších svých dětí, aby se bratranci a sestřenice navzájem užili. Brala je k moři, brala je na chatu - měla tam týden třeba 6 vnoučat, nic jí nebylo zatěžko... Třeba i po nocích vařila a pekla, co děti rády, aby se přes den mohla věnovat. Bydlí od nás skoro 400km, takže návštěvy také vždy byly třeba a týden a déle, na jeden den se to nedá.... Děti ji milovaly jako malé a milují dodnes.
Píši v minulém čase, neboť nejmladším vnoučatům je už 15 a nejstarší mělo letos 30 a má sama už 8-mi letou dceru...

Druhá babička, babička Milenka, sice ústně proklamovala, že si chce vnoučat užít, ale když ty přijely, tak ji obtěžovaly - pořád je kritizovala, že jsou hlučné, že jsou nevychované, že ona je zvyklá si po obědě lehnout a ony ji ruší.... Má jen jedno dítě a od toho tyhle dvě holky, takže na ni větší nároky nebyly, je o 11 let mladší než babička Růženka, takže ani věkem to nebylo.... Bydlí od nás také dost daleko, ale na léto jezdili vždycky k nám - nejprve do bytu 2 + 1, kde my 4 + oni s dědou a se 4 psy = katastrofa - později do domku po příbuzných.... Když jsou u sebe doma řez zimu, jezdily tam ději velmi výjmečně, když jsou tady v domku, chodily tam děti - teď už jen ta mladší, starší se nechovala podle babiččiných představ, tak jí babička sdělila, že ji "vydědila"....

Manžel trval na tom, aby děti chodily i k této babičce, já jsem po nějakých prvotních zkušenostech, kdy starší dceři šlo v jejích 1 - 3 letech několikrát o život, trvala na tom, že tam budou chodit jen s ním, nebo později ta malá pod dohledem té starší (je mezi nimi 9 let rozdíl). Já jsem s tím moc nesouhlasila, ale nic jsem s tím nenadělala....
Babička si stěžovala, že k ní vnoučata chodí málo, že si jich neužije a hlavně CO TOMU SOUSEDI ŘEKNOU, že tam vnoučata nechodí. Nejvíc jsem se pobavila, když jsem pak jednou v čekárně u lékaře vyslechla, jak jedna paní líčí, že některý mladý jsou hrozný, že její sousedce přivedou vnoučata vždycky na jídlo a chudák babička s dědečkem nemají jídlo... a z kontextu jsem pochopila, že ta "chdák sousedka" je tato naše babička.... Tak jsem holkám řekla, aby u babičky nejedly, že jí nezbyde jídlo pro ni a hlky mi pak líčily, jak je babička nutí jíst a nadává jim, když nechtějí.... No jo, některé babičky jsou fakt poklad.....

Takže odpověď zakladatelce - ANO, posíláme děti (posílaly jsme je v nižším věku) i k méně oblíbeným prarodičům. Ono jom v podstatě neuškodí, když zjistí, že jsou "lidé různé" a musí se naučit vyjít i s nimi....