Žádná z mých babiček mi nedělala program.
Jedna babička mě měla za celý život 2x na prázdniny a to na 3 dny. Jelo se někam do hotelu a pamatuju si, že mi rodiče nabalili velký kufr. Babička prohlásila, že si ho mám nést sama, že ona nic tahat nebude. Podotýkám, že jsme nejely autem. Ona sama se za mlada nestarala ani o své děti, které měly guvernantku, takže si s vnoučetem absolutně nevěděla rady. Většinu času si četla, nebo klábosila s lidmi. Já byla naštěstí ve věku, kdy už jsem si mohla taky sednout ke knize. No, nějak jsme přežily, ale zážitky nulové.
Druhá babička byla fajn, ale bydlela 400 km daleko a viděla jsem ji 2x do roka. Z toho byl vždy týden o prázdninách u ní v domečku. Jednou denně jsme šli pěšky na její zahrádku - cca 2 km od domu. Tam babička zalévala záhony a šlo se zase zpátky. Přesto jsem tam jezdila ráda, babička mi vařila oblíbená jídla a nikdy na mne nezvýšila hlas. Jezdila jsem k ní od svých tří let. Umřela, když mi bylo deset.