Já bych miminko "vyřvat" nenechala. Vždycky mi připadalo, že nebrečí jen tak. Něco mu je - třeba jen smutno, nebo se bojí... Takže dceru jsem uspávala v náručí až do roka a půl. Jinak neusnula, a brečela v postýlce. Takže jsem ji pochovala, zazpívala, a spící dala do postýlky. Byla jsem strašně unavená, ale když povyrostla,zvládla usínat sama. Každé dítě je jiné, starší syn usínal vždycky sám a bez problémů. Takže za mě - vydržet. Jsou to naše děti, máme je rádi, chtěly jsme je (teda většina z nás), takže uspávání v náručí zas taková oběť není. To dáš