Monty,

no, tady se neshodneme. Podle mě k vnitřní motivaci dítě dorůstá. Jistě, dítě je přirozeně zvídavé a je třeba dát mu k tomu prostor, ale ocenění patří k učení, obzvlášť u věcí, které dítěti předkládáme k učení my (uzávám, že psaní číslic ze zakladatelčina příkladu byl nápad dítěte, ale na druhou stranu zakladatelka chce dítě naučit netřísknout hned s něčím, co se nepovede napoprvé, a odvážit se činností i s rizikem neúspěchu).

A tedy, musím přiznat, že mě pochvala / drobné ocenění potěší dodnes. I stručné "děkuji, bylo to dobré" po uvařeném obědě zahřeje (ačkoliv jistě nevařím proto, abych byla pochválena, to bych se na to vážně vykašlala )