Teď jsem našla v článku o Rokycanském katovi toto, takže něco na tom asi bude, že tehdy lidé na oběšencovo oprátku věřili....

Kat žil v katovně za městem a měl “vlastní” místo v hospodě i v kostele. Protože měl malý plat, přivydělával si mučením při procesech i prodejem léčivých bylin, mastí, lektvarů či zpracovával kůže. Také občas léčil a to díky znalostem lidského těla z mučení. Jeho doménou byly zlomeniny, vykloubení apod. Ve dne se mu lidé vyhýbali a v noci jej navštěvovali, aby získali léčivé prostředky, rady, šibeniční oprátky a jiné talismany. Obecně lze říci, že mnoho velmi zámožných katů opustilo svou práci a věnovalo se např. kulturní činnosti jako Karl Huss (1761-1839), jež se stal doživotním kustodem Kynžvartské knihovny a muzea na panství kancléře Metternicha.

http://vlastovka.org/?page_id=1380