Jako rodič si i při domácí škole (ne tedy bez školy, ale bez školní docházky) všimnu, co jde dítěti lépe a co hůře (pokud tedy chci a jsem schopná učit dítě sama doma, což já osobně nejsem). Pokud si dobře vybavuju, ty jsi o synově eminentním zájmu o dinosaury a jeho schopnosti si o nich pamatovat kdeco a kreslit je s detaily v řezech tady psala ještě v jeho předškolním věku, takže výrazných věcí si všimneš, a zbytek není podstatný. Spousta dětí nevyniká v ničem. A stále píšu o prvním stupni, takže na druhém je dost času, aby zjistil, jaké má šance u přijímaček na které školy, když to zkrátím.

A k čemu mi bude, když pomalejší dítě (obecně, nebo v nějakém předmětu slabší) získá doma lepší znalosti, než na zš? No právě v tom, že ten základ mít bude, ačkoli je na něco tupé (nebo obecně pomalé), a přitom nebude mít pocit, že je ÚPLNĚ tupé, což by na zš nejspíš získalo. A na druhou stranu velmi nadané dítě na zš v prvních letech snadno znechutí, takže svůj talent už nikdy nerozvine, což se doma nestane, jelikož jde až tam, kam ho nadání pustí (nestačí-li na vedení rodič, někoho si najde, stojí mu to za to, když už se dal na DŠ).