Můžu tě ubezpečit, že se to stává. U nás zase nepřijal dítě manžel. Sice si ho ze začátku moc přál, ale po jeho narození začal žárlit na to, že jsem se dítku musela věnovat, že jsem k němu v noci vstávala, abych ho přebalila a nakojila. Skončilo to tak, že mne začal nenávidět, vyčítat mi lásku k dítěti, takže to u nás bylo "kdo z koho". Pak to pokračovalo tím, že jsem měla dělat dítěti služku a dělat všechno, co mu na očích vidím. No to bych to pohnojila ještě víc, to by z dítěte vyrostl malý diktátor. Skončilo to tím, že jsme se rozvedli, protože se to nedalo vydržet. Takže něco podobného může mít i chlap, jen se o tom tolik nemluví.
Já mu prostě nevysvětlila, že láska k dítěti nebo k dospělému člověku opačného pohlaví je něco naprosto jiného.