Jéje, toho je.
Třeba pokud jsme viděla nějaký film nebo četla nkihu, tak si ji různě domýšlím. Přidám postavy, změním zápletku, rozvedu jiné vztahy, něketré situce úplně přeměním,....
Nebo si vzpomenu na někoho, koho jsem už dlouho neviděla a v duchu si s ním povídám. blbé je, v reálu, pokud se s někým nečekaně potkám, mě moc nenapadne, co mám říct.
Nebo si třeby vymýšlím, co bych mohla udělat. Já ráda šiju a vyšívám, ale není moc čas. No a v duchu si třeba vymyslím nějaký hezký střih a promýšlím si ho. Kdyby byla magie a dalo se tvořit myšlenkou, jéje, já bych toho vytvořila.
Anebo si prostě promýšlím to, co mě trápí, co by se s tím dalo udělat. to je takové praktické.