Ananto - tyhle tabulkové blbosti jsou jen pro abstinenty a k smíchu.

Když jsem v rámci fakulty dělala papíry na protidrogového metodika, dostali jsme opravdu podrobný a propracovaný psychiatrický test - kolik toho člověk vypije, za jakých podmínek a jednotlivá stádia opilosti.

Je to naprostá hovadina - je tu tolik, tolik faktorů, které výsledky ovlivní, že se do těch tabulek dají nacpat fakt jen abstinenti - nepovažuji je za směrodatné.

(už proto, že mi 2x po sobě vyšlo tehdy "Koma a smrt" po běžné oslavě )

Skála či Nešpor by mě možná za alkoholika označili - stejně tak část mé rodiny a většinu přátel.
Až na asi 3 známé (nikoli kamarády) neznám nikoho, komu by chlast působil problémy, a to ani po desítkách let třeba i denní konzumace - v těchto případech nejde o pravou závislost, jen o návyk.
Někdo do sebe leje jedno kafe za druhým a 4x denně musí mít čokoládu, někdo si u televize otevře pivo, dvě, tři...

Já třeba zásadně nikdy nepiju doma - nebaví mě to. Potřebuju společnost.
Návštěvy máme málokdy - scházíme se právě v hospodách 1-3x týdně. Nenalejváme se, alkohol nemá vliv na náš život - je to pro mě společenská záležitost.

Pokud se někdo upíjí doma o samotě, považuju to za velmi vážnou situaci - jakoukoli návykovou látku je totiž třeba užívat pro radost, relax, odpočinek... Neřešit tím únavu, frustrace, stres nebo jiné negativní věci.