Takhle jsem si hrála úplně běžně, ať mi někdo hrál divadýlko, nebo ne, všechny hračky "mluvily", i věci, dokázala jsem si vymýšlet celé pohádky, a do hry zapojit všecko možný. Zato dcerka je spíš praktický typ, "role" nehraje, neumí to. Přišlo mi to divný, že si "neumí" hrát, měla jsem ze začátku potřebu jí do toho "kecat" a ukazovat, jak se vlastně hraje ale pak jsem pochopila, že tak to není, že si hraje jinak.