Starší syn na osmiletém gymplu řekl, že radši bude trochu flákat školu, než aby se vzdal volnýho času a aktivit, které ho baví, třeba klavíru a je pravda, že kdyby měl přípravu do školy dělat naplno, tak na ten klavír mu čas nezbyde a už vůbec na nic jinýho. Tak školu dělá tak, aby to zvládal do trojek, to mu stačí a já už to neřeším, protože musím uznat, že má pravdu. Ví, co je opravdu důležitý, co udělat musí kvůli klasifikaci.
Ale musím říct, že mi připadá tenhle styl školní výuky padlý na hlavu, smysluplnější by mi přišlo, kdyby se děti prostě mohly věnovat tomu, co rozvíjet chtějí a dělaly to tudíž zodpovědně a naplno. Takhle se akorát učí, co jak obejít a jak komu vyhovět, nemá to ale co dělat s opravdovým vzděláváním, vlastním životním cílem, neučí se zodpovědnosti za svoje rozhodnutí.