To mě napadlo jako první - říci to trenérovi nebo Patrikovým rodičům. Brzdí mě jen to, že u žádné z těchto situací jsem nebyla a občas se bohužel v dobré víře chovám jako slon v porcelánu.
Ale také si myslím, že včasný zásah dospělého by problém vyřešil. syna ani nenapadlo že dělají něco špatného, vždyť to byla sranda.
Nevím, jestli o tom Patrik řekl svým rodičům. Jednou už mu pomohli (v tom minulém oddíle) tím, že mu zařídili jiný oddíl. Třeba se jim nyní bojí postěžovat, aby o ten sport nepřišel úplně.
Blbé na tom je, že nikoho z oddílu v podstatě neznám, takže není možnost jen tak mimochodem, mezi řečí, oťukat situaci. Ach jo.