To je omyl - možná v Evropě, většina Evropy nepřiléhající ke Středozemnímu moři byla po dlouhou část svých dějin barbarským okrajem civilizovaného světa a spíš ani to ne.

Záchody byly dobře známé např. v harappské kultuře v dnešní Indii, která zašla až na sucho cca 1500 let př. n. l. - při troše srandy bychom mohli říct, že už nebylo čím splachovat... V dnešním Jemenu, který byl kvetoucí civilizací, Římany nazývaným Arabia Felix (šťastná Arábie), dokud i tam sucho nepřerostlo přes hlavu a přes stále větší hráze a delší zavlažovací kanály, byl údajně ve městech záchod s tekoucí vodou (tj. i odpad) v každém domě, každý dům měl prý taky zahradu, inu - felix je felix.

Obyvatelé Cařihradu si prý dělali srandu z členů první křížové výpravy, tábořících před hradbami, že prý konají potřebu kde se dá, takže prý z nich bude aspoň nějaký užitek - pořádně to tam prý pohnojí. Dělali si zřejmě srandu i ze všech následujících křížových výprav, mezitím ovšem křižáci v Palestině důkladně pohnojili vojenské úspěchy první výpravy a napočtvrté tam už ani netáhli, ale dobyli raději Cařihrad, čímž jehož obyvatelům, jak se říká, silně šlápli do úsměvu.

Ale i ten rok 1596 je pro někoho pravěk. Ve východní Hercegovině jsem poznal čiperného staříka, který vzpomínal, jak k němu na salaš příšel na podzim 1943 italský major - Itálie tehdy kapitulovala a on se nechtěl ani přidat k Němcům, ani se stát zajatcem. Dorazil prý ráno a večer bylo vidět, že ho něco tísní, nu a italsky a posunky vyzvídal, kde prý je záchod. Můj známý s ním vyšel ven, rozpřáhl ruce a řekl: "Tady..." A pořád si pamatoval, jak ten major chodil prý celou zimu kadit k jednomu stromu, k tomu, ke kterému se uchýlil tehdy poprvé.