Jasně, že je to každého volba, akorát ne každý tuší, jaké všechny komplikace můžou být s tak "banální" dětskou nemocí spojené...Ono asi není pro matku jednoduchý pohled na to, když dítě postupně přestává ovládat své tělo, přestává mluvit a nakonec jen leží a smutně kouká a to vše v průběhu 24 hodin (stejně tak já mám v sobě ještě stále zakořeněnou bezmoc, kdy jsem spadla z postele a nebyla se schopná vyškrábat nahoru)......Kdyby byla ta možnost, tak bych si mileráda prodělání neštovic odpustila, neb s důsledky se (přestože jsem víceméně bez následků) potýkám doteď....
Jasně, očkování mohou mít také problematické komplikace, ale co jsem kdy slyšela/četla, tak to nebylo tak, že by fatální komplikace přišla už po první dávce. Spíš byla po první dávce silná reakce a až po další dávce byla fatální...Takže tu existuje nějaký varovný mechanismus (byť se dnes často nerespektuje - což je dle mého chyba). Naopak u komplikace nemoci bohužel žádný varovný mechanismus nemáš, nemůžeš říct, jestli zrovna Tvé dítě to odnese nebo ne....
Paradoxem je, že já jsem všechny očkování zvládala v pohodě, imunitu jsem měla perfektní a dorazily mě až tyhle neštovice spolu se zánětem mozkových blan. Dá se říct, že mě by tehdy spíše prospělo, kdybych očkovaná byla (ale tehdy se proti pláňatům běžně neočkovalo).
I proto tu nabízím trochu jiný pohled, protože někdy pomůže neočkování, někdy je naopak očkování tou lepší variantou.