Já nevím, jestli je to akutní. Když to tu občas čtu, tak má kdekdo nějaké depresivní a úzkostné stavy a stres. Já si jinak připadám celkem normálně, jen jsem teď vysátá a nechce se mi do věcí, které mě normálně baví, protože na ně nemám energii.
Ale zase tak hrozné to není, není to stálá záležitost. Lidi na mě asi nic nepoznají, normálně jsem schopná vtipkovat, běžně fungovat, jen prostě mám stres, takže myslím na náročné věci (zdravotní v rodině a nějaké další) a ta úzkost někdy přijde a to je hodně nepříjemný.
Právě nevím, jak moc je to vážný. Když jsem měla ty stavy dřív, mělo to příčinu. Od dr. (tenkrát někde na pohotovnosti, když jsem tam byla s angínou) jsem dostala lexaurin, ten jsem si občas vzala a pak už se to vytratilo, protože příčina zmizela.
Jenže teď ten stres pořád bude a já tak nějak nevím, kam to povede. Třeba se dám dohromady a zvádnu to a odezní to. Ale co když se to právě bude zhoršovat.
Mně je právě nepříjemný, že ten stav úzkosti přijde "jen tak". Vlastně i když jen na to pomyslím, že by mohl přijít, tak ten strach mi ho začne vyvolávat. Racionálně vím, že je to kravina a bojuju s tím, ale mám pocit, že už jsem unavená na to, abych to nějak ovládala.
Tak se nechci dostat do nějakých hnusnějších stavů.