Nux, já neberu prášky nikdy na nic z toho, co popisuješ.
Ale nikoliv proto, že si chci hrát na silnou hrdinku.
Já prostě nemám dobrý pocit z umělé chemie do těla. Mám k práškům averzi.
Takže jsem se raději naučila psychicky zpracovat bolest, fyzickou i psychickou, ono to do určité míry docela jde.
Samozřejmě vím, že existuje bolest, kterou už člověk sám nezvládne, i takovou jsem poznala a věřím, že jsem ještě nepoznala to nejhorší, zaplať pánbůh.
Prášky se ale podle mě nadužívají, v nemocnici mi nabízeli prášky na bolest, jako by mi nabízeli čaj, a byli celkem překvapení, že jsem je odmítala.
A o svých bolestech zásadně nikomu nevykládám, jelikož jsem introvert, takže opět nejde o hraní si na hrdinku, ale prostě to cítím tak, že moje bolest je výhradně můj problém