Resim totez rok. Podle me neprijde nejaky konkretni docvaknuti (no asi by bylo - fyzicky nasili, ale to u nas nebude).
Rok dospivam k tomu, ze nechci poslouchat vycitky, co jsem mela a nemela, netesit se domu a na vikendy a dovoleny (az na deti, na ty jo), celit sebeprosazovani a furt bojovat o moc.
Nemam uz silu hrat dal divadylko, budu se stehovat, pochybnosti mam furt. Velkou roli v tom sehralo i to, ze zacinam mit (poprve v zivote!) strach o sebe - o svy dusevni zdravi a jeho odrazy na zdravi fyzickym.