Jsi země kde je to vyžadováno (zákonem) - např. myslím USA a Mexiko (kvůli únosům dětí), možná jsou i další. Obecně v Evropě nevím o žádné. Takže s jedním rodičem ano, u dalších příbuzných bych dala pro jistotu s sebou souhlas, zvl. pokud se jmenují jinak.
Cestuji s dětmi sama, nikdy po mně nic nechtěli ani v muslimských zemí - v Tunisku a Egyptě.
Záměrně jsem si ale nechala po rozvodu stejné jméno jako děti, z těchto důvodů. Je tak míň pravděpodobnější že to někdo aktivní bude zkoumat.

Ale samozřejmě nelze vyloučit srážku s aktivním blbcem asi nikde.

Ale v té souvislosti mně napadá že "rodiče" s jistotou nelze stejně podle dokladů nijak poznat, leda snad podle toho jména.
Takže mít s sebou podepsaný papír (ať už ho podepsal kdokoliv , čistě pro sichr nemusí být od věci. Prostě aby se vlka nažral .... Na hranici nemají šanci poznat zda je to pravý podpis či ne.

Stejně tak jak vypadá "pravé" notářské ověření. To zas vím z dob, kdy jsme jezdili přes spoustu hranic autem psaným na jiného majitele (např. služebním), papír o souhlasu majitele chtěli docela často (tehdy se ještě na hranicích kontrolovalo), ale zda je to pravé poznat nemohli, a úplně nejlepší když tam bylo nějaké barevné razítko, ideálně kulaté. A stačilo to, i když to nebylo od notáře