Taky beru ad, už podruhé. Brala jsem to před dvěma lety a bohužel asi unáhleně vysadila. cítila jsem se silná, nad věcí, v pohodě a proste jsem ze sebe nechtěla dělat blázna na prášcích, tak jsem si prosadila to, že už to nechci brát (dr s tím nebyla moc srozuměná). Udělala jsem obrovsou chybu, vrátily se mi deprese...mám dvě děti, byla jsem na ně hnusná, na muže taky, nic mě nešlo od ruky, ale já pořád vytvrávala a říkala si, přece to zase nezačnu jíst, nejsem nějakej blázen, dokážu to i bez toho. Jenže to fakt někdy nejde, nejde to lámat přes koleno. Nemám ráda chemický léky a snažím se jim vyhýbat, ale ted jsem poznala, že to bez AD nedám. Odnesli by to děti, muž, všichni kolem, nemá to cenu. Ted už budu ve vysazování opatrná. Přeji všem, kdo se poptýkají s nějakým psychickým problémem hodně síly a trpělivosti...