Ano, pomineme, jak moc je to nebo není v souladu se zákonem.

Je jasné, že pokud majitel bytu zjistí, že v bytě bydlí někdo, kdo vydělává závratné peníze (jaké jsou tomu odpovídající náklady, to pochopitelně jiní nevidí), tak proč by měl nájem být maličký. Na druhou stranu ŽM se přirozeně brání, protože to je sprosté vydírání, že... Pokud doteď slečna bydlela za xx a najednou bydlí ve stejném za x-násobek a má to platit on, tak to by se nelíbilo nikomu jinému.
O slečně si zjevně manželka myslí, že je zlatokopka, dlužno podotknout asi nejen ona. Slečna si chtěla kořist pojistit těhotenstvím, muž, než to prasklo, zřejmě byl velkorysý, tak teď těhotná, nepracující, s nájmem xnásobně větším očekává, že náklady srovná muž. Je třeba si uvědomit, že toto už v pořádku zřejmě není. On chlap, který vydělává fakt hodně, se prostě nespokojí s kapesným 5000 Kč měsíčně, protože zbytek odevzdá dvěma ženám. Spousta našich známých fakt nemá hluboko do kapsy a ti chlapi si prostě potřebují svůj výdělek "užít", vesměs mají nákladnější koníčky, náklady na "reprezentaci"...

Ale - manželka je prozatím v pohodě, milenka a chlap sklízí, co si zasili.

Příjem milenky se dá přece řešit - zaměstnat ji může chlap (nebo někdo z jeho známých) ve své firmě (počítám, že je tedy aspoň nějaký manažer), dá jí rozumný plat, pak půjde slečna na rizikové, bude mít slušnou mateřskou... Pokud je po tom skokovém zvýšení nájem nemravný, můžou si najít nový společný bydlení.

Sorry, říct chlapovi - platím teď o 10.000 Kč vyšší nájemné, tak o to dej míň vlastním dětem a plať to našemu pronajímateli (v horším dokonce někdo z rodiny, pokud doteď pronajímal za netržní a teď chce tržní) - to už je trochu jiná situace, než tu pochopila většina z nás na začátku - nedává mi ani na rohlíky, které reálně sní a místo toho platí několik desítek tisíc původní rodině.

Čili - ona prostě chce, aby jí dával víc. On jí řekl, že víc nedá (nemůže dát). Ona tudíž usoudila, že kdyby platil míň bývalé, tak by jí mohl dát víc.

Takže - hypotéku platit musí a bude. Není síly, která by současnou manželku donutila, aby to platila ona, když ona nechce. On ji platit nepřestane - je to jeho dluh vůči bance, která s rozvodem nemá nic společného.
Výživné na děti na úrovni 1/3 čistého platu není neobvyklé ani nepřiměřené. POkud by začal teď platit míň, v budoucnu by mu soud mohl uložit, aby rozdíl doplatil jednorázově. Až se jí to dítě narodí, jistě je možné výživné snížit s ohledem na to, že mu přibyly dvě vyživovací povinnosti.
TAkže jí zbývá už skutečně jen to, co tomu chlapovi z toho zbyde. A kolik z toho jí dá nebo nedá už je holt na jeho povaze a jejích "vyjednávacích" schopnostech