Babi už sjoro nechodí, na prochazky ani s oporou. Sotva dojde pres chodbu.

S detma to moc nejde, desetiletý chvíli jo, ale oba mu pak začne vykládat různé tragédie a křivdy, coz on psychicky neunese, tak odchází. Domluva tímhle smerem nepomáhá. Tříleťák by jí nosil knížky, to ona nevidí ani velké obrázky. A i když on mluví na svůj věk velmi dobře, ona mu moc nerozumí, tak se spolu moc nedomluví.

Nemůžu jí dát do ruky žádný nástroj, nůž apod. Žehlička vubec nepřipadá v úvahu.

A právě, ona pak půl dne prospi a v noci nemůže a vymýšlí hlouposti, až nebezpečné.