S PedF Praha mám osobní zkušenost, kdy jsem se válela smíchy nejméně měsíc. Jsem absolvent FF UK, obor občanka - dějepis. Pracovala jsem ve školství a chtěla si rozšířit aprobaci o češtinu, protože občanka s dějákem mi nedávaly plný úvazek. Češtinu jsem uměla dobře. I podala jsem si přihlášku na PedF Praha na obor čeština - dějepis s tím, že si nechám dějepis uznat a dodělám si jen tu češtinu. Jela jsem na zkoušky, kde jsme se s jakýmsi docentem bavili víc než hodinu o průběhu průmyslové revoluce v českých zemích. Moje téma, milované 19.století a na téma průmyslové revoluce jsem psala diplomku. Za cca 3 neděle mi přišel dopis. Rozbalím a čumím: z češtiny jsem excelovala za JEDNA, z dějepisu jsem nesložila a tedy prolítla! To jsem měla v té době čerstvě složený doktorát právě z dějepisu, leč pražská PedF seznala, že nemám znalosti ani na úrovni maturanta! Absolutně netuším, jak na to přišli. To jsem se fakt dlouho válela smíchy a měla chuť ten dopis poslat na FF UK,. aby viděli, jakým pitomcům rozdávají doktoráty (ten jsem skládala taky z průmyslové revoluce v českých zemích, já tu techniku prostě měla v malíku). Jenže pak přišel r. 1989, revoluce a já milé školství opustila a šla jinam, na podstatně lepší, než bylo celé slavné školství. Když vidím, jak jde školství do jetele, fakt nelituju. A na závěr perlička: čeština mne dneska vcelku slušně živí. Ještě že jsme na střední škole měli tak výborného češtináře (který ani nebyl češtinář, ale muzikant, který si češtinu dodělával dálkově).