Milo, jí samozřejmě vím, jak to u nás bylo, nejsem už malinká, malinká jsem byla tenkrát. Brala jsem to z pohledu, že jsem tu prostě zůstala bez milujících lidí do té doby na nich citově závislých, bez naděje, s pocitem bezmoci.

Za maminkou jsem nesměla, červený kříž o tom ty dva roky jednal - marně, to je prostě fakt.

Chtěla jsem spí jen nastínit, že jsem něco podobného prožila a protože jsem nevěděla, jestli mamku ještě někdy uvidím nebo kdy se vrátí, dávat najevo pocity jsem nesměla, určitě se u mně projevily podobné problémy, jako mají a budou mít odebrané děti od rodin...prostě lidská psychiky reaguje podobně na podobné události a podněty.