Jsem v situaci ne úplně stejné jako je popsaná, ale princip je jasný - vybírání si vnoučátek (která fakt za nic nemůžou). Chtěla jsem slyšet cizí nezaujatý názor, jesli jsem příliš hyena, když mě všechno žene poslat milou babičku do temných míst. Jestli by přeci jen nebylo vhodnější věci dál pořád nějak uhlazovat, narovnávat, mírnit, kompenzovat... A jsem si vědomá, že už prostě nejsem objektivní. Jsem vzteklá a nechci udělat žádný neuvážený řez. Potřebuju se rozhodnout v klidu a nahlédnout na věc z odstupu.