Milado, ale je přece úplně jedno, jak dlouho chodilo moje dítě na logopedii - rozhodující fakt je, že se žádné obrázky nemalovaly, práce s dítětem o samotě nebyla vyžadována a logopedka byla kvalitní logopedka a nehrála si na psycholožku. Zřejmě to byly ještě normální časy, kdy nepanovala všeobecná hysterie kolem toho, že otec koupe malou dceru a logopedové ze sebe nedělali odborníky na zneužívání. Jsem ráda, že nemám malé dítě dnes.(Já jsem jako malé dítě chodila také na logopedii a dokonce v Klatovech a logoped byl tehdy velmi starý pán, který si mne, považte, vždy postavil mezi kolena, abych mu odezírala a opakovala. Takové to tehdy byly dřevní metody, ale nikdo za tím nic nehledal. Je pravda, že moje matka byla vždy přítomna.)