Yuki,
můj syn je introvert a taky neví, co měl k obědu, dost často zapomíná i důležitý věci, který ho pak mrzí (teď třeba přípravu na přírodovědnou olympiádu), drby ho nezajímají, ale kdyby byl izolovaný od okolí a neměl možnost samostatného vytváření sociálních vazeb nebo vůbec samostatné orientace v prostředí, tak by byl naprosto nepoužitelnej a bezradnej ještě ve dvaceti. Takhle je schopnej, když zapomene na ředitelský volno, jít místo školy ke kamarádovi domů nebo se event. vrátit, nebude stát před školou a brečet, protože za něj celý život všechno vyřizují rodiče a on se jenom veze.
Sociální vazby neznamenají, že se dítě bude s každým kamarádit a každej na ně bude hodnej, ale že se naučí žít mezi různými lidmi a orientovat se v různých situacích, a bude to pro něj přirozený. Nebude čekat, až přijede rodič a vyřeší, nebude mít styky s okolím kontrolovaný a schválený "vyšší instancí".
Třeba to pro někoho není podstatný, já to ale pokládám za velice důležitou věc.