Aha, tak tohle přesně sedí na moje dítě, škoda, že to nikdy neměl podložený papírem, mohli se na něho ve školách dívat jinak, než jen na otravné, nezvladatelné dítě.
No zatím jsme to nezvládli, v deváté třídě skončil v domácím vzdělávání a co bude dál, vážně nevím, pracuje se s tím hodně blbě, jediné, co pomáhá, je jeho vnitřní motivace, kterou zvnějšku nejde nijak uměle nastartovat. Přesto má problémy překonávat překážky a tendence na všechno se vykašlat.
Je to věkem lepší snad jen v tom, že občas už opravdu i něco chce a chápe, že pro to něco překonat musí, ale pořád je to boj. A celou základku to byl strašnej boj.

Jak píše Monty, taky jsem proti škatulkování do diagnóz, ale bez nich se v našem školství žije hrozně těžko.