Susu, no jo, jenže mám pocit, že tímhle to právě začíná, děti dost rychle odkoukají, že jakmile je něco jenom trošku nebaví, tak prostě budou dělat něco jiného a v budoucnu budou ty SMSky psát třeba klidně i na tom dospěláckém představení, když je to nebude zrovna bavit...ale možná jsem divná já, nebo mám divné dítě, ale jsme zvyklí se podobným zážitkům věnovat maximálně, už jenom proto, že syn si pak chce po skončení o tom povídat - a viděla jsi tam tohle, a proč tohle a líbilo se ti tamto?....A já mu nebudu na všechno jenom znuděně odpovídat, že jo, i když to nebyla pravda, naopak ráda si s ním o tom pak povídám a baví mě jeho postřehy a komentáře...a když mu na všechno budu říkat, že jo, že jsem to viděla, i když to nebude pravda, tak si se mnou asi brzy povídat přestane....