vlad. netuším, co má v plánu, bylo to totiž každý den jinak. Jednou se rozhodl pro nás a rozešel se s ní, potom zase zjistil, že bez ní být nemůže (jako naschvál bydlí hodně hodně blízko a navíc mají společný i pracovní život), tak to zase dali dohromady. Už se o tom nebavíme, takže vůbec netuším, co zamýšlí. Vzhledem k tomu ale, že ona chce rodinu (on se tomu nebrání, i když nevím, z čeho by ji platil), tak si myslím, že se rozhodne celkem rychle, protože slečna nebude chtít ztrácet čas.
Pokouším se od toho emocionálně odpoutat, ale je to hrozně těžké. Byl to naprosto ukázkový chlap, jak manžel, tak otec. Asi si nedokážu připustit, že je úplně jiný, než za koho jsem ho po celá léta považovala. Chováme se k sobě hezky (i když bez čehokoliv bližšího), nikdo v okolí by neřekl, že jsme v této situaci. Prostě nevím, jak se vyburcovat k tomu, že mi za to nestojí. Asi mám strach a jsem srab..