Kukuřice, děti ve škole jsou nekompromisní módní policie, když jsem ještě ve škole pracovala, tak třeba když jsem ráno stála na dozoru, tak děti chodily a bez zábran hodnotily můj "outfit". Byly teda celkem ještě vlídné, jako že tak nehorší hodnocení bylo "Pančelko, ty modré máte hezčí." Impertinentnost takového chování samozřejmě neřešil nikdo ani já. Učitel tohle musí umět ustát a zvládnout s převahou. Ono nejde vyloženě o značky, i když i takové děti se najdou, ale není jich zase tak moc. Většinou děti považují za "značku" i HM.
Děti poznají oblečení z tržnice (proč asi) a to, pravda, bývá terčem pohrdání. Ale jinak mají anténu hlavně na vzhled "chudý, ale čistý", ten je dráždí a potom sebemenší projevy zanedbanosti typu mastné vlasy, knírek, zpocenost atd. Několikrát jsem třeba vysvětlovala, proč nemám alespoň nalakované nehty, když už mi nezbývají peníze na umělé, že může někdo chtít mít krátké nenalakované holčičkám vesměs hlavy nebraly. Ale měla jsem v té době kromě prádla a bot snad všechno oblečení ze sekáčů, vyžívala jsem se v tom a nakonec to ty holky začaly napodobovat. Oni vycítí, když máš sebedůvěru a sama považuješ svoje oblečení za hezké. Pak jim to připadá módní.
Takže myslím, že o ošatné ani nejde, bohužel některé učitelky, i kdybys jim dala na ošatné tisíce, stejně budou vypadat jako chudinky nebo se nenaučí používat deodorant či si nechat spravit zuby a naopak jde vypadat dobře i bez značek za málo.
Spíš jde o to, že lidí kvalifikovaně pracujících za málo, si vesměs lidi neváží, mají je za blbce či neschopy atd. A pak o to, že reálně se plat ve škole stále snižuje, pro mě to třeba bylo před dětmi celkem OK, sice žádná velká hitparáda, ale jeli jsme na dva platy a dětí polovina. Teď bych se vracela na rovnou o pět papírů méně a dětí dvakrát tolik, takže člověk si to rozmýšlí. Ale prázdniny pořád jsou .