Ale dala bys to. Kromě lepší šance na práci ti to dá především sebedůvěru, pocit vlastní užitečnosti a víru v sebe. A to jsou věci k nezaplacení. Můj muž byl taky jako ten tvůj v podstatě spokojený s tím, že jsem doma a on se nemusí o nic starat. Nebylo to jednoduché, ale právě v době, kdy jsem studovala a měla se co ohánět, jsem byla ve svém životě nejspokojenější. I proto jsem svoje selhání v první práci vzala dobře, protože jsem si řekla, že alespoň v klidu dodělám státnice a pak jsem měla před sebou tu vizi, že s konkrétním zaměřením najdu práci snáz. KDybych v té době nestudovala a skončila doma a neměla do čeho píchnout, zvládala bych to tenkrát hůř. Dneska uvažuji, jestli si přece jenom nedodělat ty dva roky, abych měla úplné vš vzdělání, ale nejspíš ne, protože ke svému zaměření to nepotřebuji.