Hele strach se odbourá, uvidíš :) jestli ti do toho někdo moc kecá, tak s ním radši nejezdi. Já měla kliku na tátu kliďase, který se mnou jezdil a nijak mě nestresoval - sice chtěl ať jezdím rychleji, ale ne nad mé možnosti. Ono tur ychlou jízdu se bohužel pro svou bezpečnost naučit musíš. Že Tě nutí jezdit je ok, já si udělala řidičák před dovolenou a taky jsem každý den řídila a to je to, co Ti pomůže ty strachy překonávat. Pokud jsi časově flexibilní na rodičáku, tak se snaž ze začátku jezdit mimo špičku (kolem poledne) a bude tě to zase stresovat méně.
Jinak to co Ti nejlépe odbourá strach z řízení je, když víš, že prostě musíš. U nás doma měl řidičák jen táta, takže když měl jakýkoliv problém, tak třeba na pohotovost jsem ho musela odvézt já a to pak na žádný strach nepomyslíš.... Stejně tak jsem se dlouho bála vyjíždět z garáže a ve chvíli, kdy jsem potřebovala tátu vyzvednout v nemocnici jsem to zvládla i na náledí.....
Pokud máš své vlastní auto, je to zase o hodně lepší. Já byla odkázaná na auto našich a měla jsem dlouho strach jezdit vyloženě sama, protože kdybych ho zrušila, byl by to problém pro celou rodinu..... Plus byla sranda přesednout z Felicie, na které jsem dělala autoškolu, na rodinou 120. Od té doby, co mám své vlastní auto (Favorita :D ) tak jezdím víc v pohodě, protože vím, že ho zruším kdyžtak jen sama sobě....
Buďte rády, jestli máte modernější auto s posilovačem etc. Vše je pak výrazně snazší, věřte mi ;)