R., nemáš ho ráda víc, než sebe, jen jsi na něm určitým citovým způsobem stále závislá...pokud jste spolu byli jen půl roku, docela to i chápu, že to tak máš, viděla jsi na něm všechno jen růžově. teď ti nastavil ten pohled na něj z druhé strany.
Asi jsi ho ve skutečnosti ještě neznala...jaký je doopravdy, ukazoval ti jen jednu tvář.

Podívej - jestli jsi v takovém rozpoložení, jak píšeš, zavolej k sobě někoho, koho máš ráda - mamku, kamarádku, babičku...kamaráda. někoho. Nebuď sama. nebo zavolej na linku důvěry, vypovídej se...nezůstávej takhle, pokud to nezvládáš, je to nebezpečné v té možné zkratkovitosti, v tom, že můžeš udělat blbinu, které bys vzápětí litovala, ale není už cesty zpět.

Nečekj, že přijde, očekávání je na nic...asi ne...možná je rád, že má KONEČNĚ klid. Chlapi takoví jsou, nestojí o problémy, ani o rozvod.

A co ty víš - mám kolem sebe pár lidí, kteří se dokonce vrátili znovu k soužití s manželkou/manželem, když milenec/milenka nevyšli...a klape jim to docela slušně dál, někomu i líp .

A máš zkušenost, to je taky k nezaplacení.