Naprosto rozumím ztrátě iluzí a pocitu, že nyní končí svět. Cítila bych se stejně.

Kdybych byla sama na tvém místě, tak bych vyhledala odbornou pomoc, protože už se znám.

Jak bys měla reagovat ty, aby sis aspoň trochu ulevila a tolik se netrápila, to asi cítíš sama nejlépe, a myslím, že sama vnímáš, že sebevražda nebude to pravé. I když je jasné, že člověka takové věci napadají, když je ve sračkách. Byl by to předčasný a zbytečný zkrat.

Koukej si pomoci. Toto není situace bez řešení, po prvním šoku to budeš schopna to vidět. Nyní se o sebe musíš postarat, abys to přežila a měla sílu to řešit.

I to, že o tom tady píšeš, je dobrý začátek. Mluvit, mluvit mluvit, to mnohdy pomáhá...

Držím pěsti.