Limai,
já na jednu stranu chápu prarodiče, že chtějí eliminovat čas, kdy dítě řve na minimum - přeci jen už jsou v letech a mají na klid nárok. V tom případě by sis měla promluvit se ségrou, zda není hlídání takto živého a řvavého dítěte nad jejich síly. To, že se takto dítě chová je jednoznačně chyba jeho rodičů, že to nechali zajít takto daleko - pravděpodobně, ze stejného důvodu, že nechtějí aby jim doma dítě řvalo. Ale dítěti je třeba dát nějaké hranice, ne že se ji bude ono svým řevem vynucovat a rodiče a okolí bude donekonečna ustupovat. Rodičům to trapné nepřijde? Jak toto chování svého dítěte řeší? Proč ho neřeší a jen se vymlouvají na řev a věk dítěte?
Nedivím se ti, že je ti trapně za (ne)výchovné postupy tvé sestry, ale prvotní impuls by měl vzejít od rodičů.