Urputně trvat na jménu ... když si představím, že by to bylo naopak a manžel mě nutil dát Janu po své zesnulé mamince, nebo mi nutil dvě jména pro děti a jedno by muselo být Jana ... tak to bych asi nezvládla. Z mého pohledu už by to bylo psychické týrání nebo vydírání.
Jméno dítěte má být společně vybrané, aby s ním byli srozuměni oba rodiče. První dítě máme vybráno to nejkrásnější z nejkrásnějších pro oba (jak se pak stalo, že se z toho neobvyklého jména stalo velmi oblíbené nikdo neví). Druhé dítě naopak, v knížce jmen jsem zaškrtávali : „Líbí se mi“ , „Nepřipadá v úvahu“ , „Je mi to jedno“ a existovala jediná kombinace 2x „Je mi to jedno“, ostatní zbylé byly kombinace Nepřipadá v úvahu a Je mi to jedno, (případně Líbí se mi).
Naše dvojnásobné „Je mi to jedno“ na naše dítě dokonale sedí a nedokážu si představit jiné