Monty, já zkušenosti bohužel mám a můžu ti říct, že lůžkové oddělení dětské psychiatrické kliniky je neustále plné. Nejvíc tedy puberťáků, ale i mladších dětí je tam dost. Někdy jsou to strašné historky, šestileté děti vidí mrtvoly, mají paranoiu úplně stejně jako dospělý, vidí kamery, vrtulníky, divně související věci, některé přestanou jíst, trpí anorexií, bulimií, přestanou slyšet, chodit, mluvit na základě prožitého stresu atd. Některé děti nemohou chodit do školy, nemůžou ráno vstát z postele.
Některé z těchto dětí postaví léky na nohy, doslova. Šťastný je ten, kdo tvrdí, že by tyhle léky dítěti nedal, nezažil totiž stav, aby o tom vůbec musel uvažovat.