...a "jak může laik posoudit" - když budu zas psát o sobě - buď jsem se lékaře sama ptala na jeho názor ohledně vyléčení a nebo jsem si nastudovala příslušné potřebné informace a promyslela další varianty.

-Pokud mi lékař řekne, ať to zkusím klidně po svém a klidně si jedu udělat i třebas indiánské rituály, že bude rád, když mi bude dobře...zasmějem se oba a mám i dobrý pocit. Rituály, ani indiánské, neznám...ale mám volné pole působnosti s jeho tichým souhlasem, je to hodně příjemný pocit. Někdy lékař i navede, jaká alternativní metoda by mohla fungovat.

-Pokud mi lékař řekne - "smiřte se, že s tím budete žít až do smrti" a že mi nemá nic krom substituce co nabídnout, rozhodnu se, že to tedy ne a zkusím to po svém - nastuduju, co je třeba a hledám, kudy.

-Pokud mi dr. předepíše pro 3týdenní mimino kortikoidy na celé tělíčko + ATB mastičku, hledám úpěnlivě a laicky sama něco jiného, navíc velmi bezpečného.

-Pokud po 5ti podáních ATB stále není malé dítě v pořádku a dostanu 6. balíček, laicky hledám opět něco jiného, velmi bezpečného.

-Pokud zůstane člověk po nezdařené operaci v komatu a není co ztratit, hledám alternativu, nechci to vzdát.

-Pokud se nemohu vyrovnat s traumatickými událostmi a nechci brát léky, hledám alternativu, nechci s tím už žít dál....atd.

Jsem laik - nemám medicínské vzdělání, ale vím velmi dobře, jak funguje lidské tělo i psychika.
Rozhoduju se tak, abych měla pocit, že jsem udělala maximum pro to, aby bylo vše v pořádku, a to podle nejlepšího vědomí a svědomí.
Dřív jsem mívala i stavy, kdy jsem si vyčítala, že kdybych určité věci věděla kdysi, jako vím teď, mohla být určitá událost jinak.
Ale zas vím, že jsem to dělala, jak nejlíp jsem uměla...a vlastně myslím, že to tak i stačí ("Dělejte věci, jak nejlépe dovedete" - jedna ze 4 dohod). Nikdo nemůže dělat víc, než umí a zvládne.

A tak se taky každý musí rozhodnout sám za sebe, nenechat se do ničeho nutit, co vím, že dělat nechci nebo pro to nejsem úplně rozhodnuta.
Mít možnost volby je ale fajn a je na každém, jestli na sebe tu zodpovědnost v rozhodování vezme....nebo jestli ji nechá třeba opravdu jen na lékaři (pak má vlastně onen lékař jeho nejvyšší důvěru).