dostávala jsem věci po dětech kamarádek a byla jsem ráda, ale na druhou stranu jsem byla ráda i za to, že ony dodržovaly něco, co považuji za určitou "dárcovskou zdvořilost" - než přivlekly tašku věcí, zeptaly se, jestli by se mi něco hodilo, když ji přinesly, počítaly s tím, že věci proberu, a když jsme je probíraly, netvářily se dotčeně, když jsem některé nabídnuté věci odkládala s tím, že jsou mým dětem malé / velké / růžovou by neoblékly ani pod hrozbou výprasku...

Fakt teda je, že nejsem stěžovací typ.