Tohle ale s inteligenci a blbkama nemá vůbec co dělat, to vypadá vypadá jako patologickej vztah, i kdyby rodiče ve vztahu k potomkovi nakrásně po desítkách let zažitýho chování prohlídli, jeho změna by jim nejspíš přinesla dost těžkou odvykačku a ne každej je na to připravenej, zvlášť v pokročilým věku, kdy jsou lidi osobnostně většinou dávno zformovaný a obtížněji se přizpůsobujou, a hlavně když to můžou vždycky odmítnout s výmluvou, že to dělaj pro potomkovo dobro.

Ani není asi dobrý mluvit o zájmu o potomka a lásku k němu, láska předpokládá i respekt k milovanýmu, kterej tady dle popisu schází. A zájem asi mají od začátku víc o to, co je s potomkem spojený, než o něj samotnýho, maj zájem o dominanci a kontrolu. Pokud máš o někoho skutečně zájem a miluješ ho, nevnímáš ho jenom jako objekt bez vlastní vůle, přání, zájmů, jako figurku - vidíš ho i jako samostatnej subjekt, chceš ho taky poznávat, ne ho jen kontrolovat a manipulovat s ním.