Mozna jsem to spatne pochopila.

Nechapu, proc bych nemohla matce rict treba na podruhe, ze to udelam takhle, po svem. Jednou se to rict musi, kdyz to chceme nejak zabrzdit.

Chapu, ze jsou obavy z neprijemnosti ve spolecnem bydleni. Ale ty neprijemnosti tu jsou tak jako tak, nezbyva, nez to nejak resit. Jako matka s dcerou to byva jednodusi nez snacha s tchyni, obzvlast, kdyz syn se prizpusobi.
Jak to vidim ja, cim driv, tim lip. A ja vim, ze to neni nijak jednoduche a nekdo se vzdycky bude citit ublizeny.