To o te dovolene jsem uz napsala pred chvili. Proste kdyz se objednava nejaky zajezd, je v tom nejaky program. Matka zrejme nerozhodla zadnou "povinnou dovolenou" pro rodinu a nepostavila je pred hotovou vec, tady mate zajezd a ucast povinna.

"no ale pokud mi dá někdo pomoc tak, jak mi nevyhovuje, co je pak vrácení - to co vyhovuje jemu nebo mně?"

Kdyz mi nekdo pomaha, jak ja nechci, tak podekuju a neprijmu. A taky nemuzu vyzadovat na nekom, aby mi pómahal jen a jen tak, jak to vyhovuje mne, kdyz to neni mozne. Pomaha dle svych moznosti, kdyz mi to nevyhovuje, podekuju a neprijmu nebo se nejak dohodneme, co je mozne a prijatelne. Nemuzu pomoc ani vyzadovat, ani si diktovat podminky, jak presne si to predstavuju. Tim vracenim jsem nemyslela nejake placeni a poslouchani, ale ze proste se nejakym zpusobem zavazuju.

"A překvapila mě už víckrát tady na Rodině filozofie, že vracet se nemusí nic, protože dárce dával "z dobré vůle, protože mě má rád", takže mu tím pádem nic nedlužím a když recipročně požádá o pomoc on, můžu ho s čistým svědomím odmítnout. Což tedy není tak úplně můj pocit, ale tady je hojně rozšířený."

Tak tohle ja neznam. Takove vztahy mi jsou hodne proti mysli. Nekoho vyuzivat? Kdyz pomaham, delam to z dobre vule, protoze chci nekomu neco usnadnit, a moje rodina i pratele pomahaji, kdyz zas potrebuju ja, nijak to nediskutujeme, povazujeme to za samozrejme.