No že by mi přímo něco z mluvy jiných dělalo fyzické nebo jiné potíže, to ne. Ale všímám si různých jazykových ohavností a občas to i mluvčím i drze opravuju. Z nich nejhorší:

- když ženská o sobě řekne, že je právník, lektor, kouč, ekonom - zkrátka když o sobě mluví v mužském rodě (kupodivu žádná o sobě neřekne, že je florista, učitel, kuchař, zpěvák, uklízeč, prodavač - tuhle mužskou variantu povolání používají jen ženy, když mluví o prestižní práci, asi že být ženská advokátka je míň prestižní, než být ženská advokát )
- když někdo řekne dvěmi místo dvěma
- další zde uvadené (hold/holt, vinou/díky, nejideálnější/ideální...)
- a v písemném projevu mě děsně se.e špatné i/y ve shodě podmětu s přísudkem (např. věta Děti byliiii samiii doma.), ale to už ani neopravuju

Ale zrovně luxusní mi nevadí a hovorová čeština i s ostrými výrazy je podle mně krásná ;-)