Len - taky tak

Kdysi jsem na ústní z filosofie dostala otázku, o níž jsem nevěděla téměř nic. Na potítku jsem v hrůze a bez sebe sepsala skoro dvoustránkový elaborát o úplně něčem jiném a téma jsem zmínila jen okrajově.
Prošlo mi to.
Profesor byl proslulý tím, že se nikdy nedíval na studenta, ale někam za něj, jako by nevnímal.
Ten den jsem byla první, díky komu odtrhl zrak od zdi a pomalu, opravdu velmi pomalu se mi zahleděl do očí, když jsem začala literaturou 19. století
Ale neřekl ani slovo, nechal mě to dopovídat, pak mi mlčky sebral index, napsal mi tam jedničku a zase se zahleděl do zdi. Ani nepozdravil.
Možná, že tam sedí ještě dnes