No, to asi ne, jsou věci, které prostě udělat musí...ale já jsem si třeba všimla, že syn se daleko líp srovnává se situacemi, kdy je to prostě nějaká nutnost a jinak to nejde...třeba ta škola, doktor, zubař...to zvládá v pohodě...v ostatních případech jsem z něj vždycky cítila takovou nevyřčenou otázku proč ho k tomu nutím, když to nemá rád a není to nic nezbytného....všimla jsem si toho už ve školce, když jsem pro něj šla až odpoledne a v tom, jak odlišně snášel družinu ve dnech, kdy jsem prostě musela do práce...a ve dnech, kdy jsem měla volno, ale chtěla jsem si něco oběhnout, nebo se sejít s kámoškou....prostě on tam jasně cítil ten rozdíl, kdy musím a kdy bych nemusela, když to byla nutnost, tak byl celkem v pohodě a pomalu mi vynadal, že jsem přišla brzy...když jsem měla volno, tak mu to tam přišlo dlouhé...